![\"\"](\"https:\/\/bratzabrata.eu\/wp-content\/uploads\/2026\/03\/maria_mandl-300x138.jpg\")
<\/p>\nMaria Mandl byla jednou z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch \u017eensk\u00fdch pachatelek v syst\u00e9mu nacistick\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f a kl\u00ed\u010dovou postavou v mechanismu teroru b\u011bhem holokaustu a druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Narodila se 10. ledna 1912 v M\u00fcnzkirchenu v Rakousku-Uhersku a vyr\u016fstala v konzervativn\u00ed katolick\u00e9 rodin\u011b. Jej\u00ed \u017eivot se dramaticky zm\u011bnil po an\u0161lusu Rakouska v roce 1938, kdy nacistick\u00e9 N\u011bmecko zemi anektovalo a loajalita k re\u017eimu se stala podm\u00ednkou p\u0159e\u017eit\u00ed i kari\u00e9rn\u00edho postupu. V \u0159\u00edjnu 1938 vstoupila do SS jako dozorkyn\u011b v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e Lichtenburg, jednom z prvn\u00edch t\u00e1bor\u016f pro \u017eeny. Rychle se p\u0159izp\u016fsobila brut\u00e1ln\u00edm podm\u00ednk\u00e1m a z\u00edskala pov\u011bst mimo\u0159\u00e1dn\u011b krut\u00e9 osoby. Sv\u011bdectv\u00ed p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edch uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee v\u011bzn\u011b pravideln\u011b bila, bi\u010dovala a mu\u010dila, \u010dasto bez jak\u00e9hokoli d\u016fvodu. Jej\u00ed ochota pou\u017e\u00edvat n\u00e1sil\u00ed j\u00ed zajistila rychl\u00fd postup v hierarchii SS.<\/p>\n
<\/p>\n
V roce 1939 byla p\u0159evelena do koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Ravensbr\u00fcck<\/a>, kde jej\u00ed brutalita je\u0161t\u011b zes\u00edlila. V roce 1942 byla pov\u00fd\u0161ena na Oberaufseherin a p\u0159evelena do Osv\u011btim-B\u0159ezinka<\/a>, kde se stala hlavn\u00ed dozorkyn\u00ed \u017eensk\u00e9ho t\u00e1bora. Zde m\u011bla t\u00e9m\u011b\u0159 neomezenou moc nad tis\u00edci v\u011bz\u0148\u016f i \u017eensk\u00fdmi p\u0159\u00edslu\u0161nicemi SS a podl\u00e9hala p\u0159\u00edmo veliteli t\u00e1bora Rudolfu H\u00f6ssovi. V Osv\u011btimi hr\u00e1la kl\u00ed\u010dovou roli p\u0159i selekc\u00edch do plynov\u00fdch komor a osobn\u011b podepisovala seznamy odsouzen\u00fdch. Byla zn\u00e1m\u00e1 svou krutost\u00ed v\u016f\u010di \u017eidovsk\u00fdm v\u011bz\u0148\u016fm i polsk\u00fdm \u017een\u00e1m. Na konci roku 1944 byla p\u0159evelena do pobo\u010dn\u00e9ho t\u00e1bora M\u00fchldorf pat\u0159\u00edc\u00edho pod Dachau<\/a>, kde byli v\u011bzni nuceni k vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed pr\u00e1ci p\u0159i budov\u00e1n\u00ed podzemn\u00edch tov\u00e1ren. Po v\u00e1lce byla zat\u010dena, vyd\u00e1na do Polska a postavena p\u0159ed soud v r\u00e1mci osv\u011btimsk\u00fdch proces\u016f.<\/p>\n Byla uzn\u00e1na vinnou ze zlo\u010din\u016f proti lidskosti a odsouzena k trestu smrti<\/strong><\/span>. Jej\u00ed trest byl vykon\u00e1n 24. ledna 1948. Jej\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh z\u016fst\u00e1v\u00e1 v\u00fdrazn\u00fdm p\u0159\u00edkladem toho, jak se oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9 mohli st\u00e1t vykonavateli mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 brutality pod vlivem nacistick\u00e9 ideologie.<\/p>\n